Remarks on higher-ranked syntaxa with Abies alba in Central Europe: their concepts and nomenclature
Keywords:
Abies alba woodlands, Abietion albae, Abieti-Piceenion, Fagetalia sylvaticae, Galio-Abietenion, Vaccinio- AbietenionAbstract
Although the issue of classifying Abies alba woodlands has been tackled by many authors, the greatest influence had a trend-setting work of Braun-Blanquet (Braun-Blanquet et al. 1939): he described the suballiance Abieti-Piceenion Br.-Bl. in Br.-Bl et al. 1939. Another important conception was created later by Oberdorfer (1957) who later (1962) differentiated suballiances Galio-Abietenion and Vaccinio-Abietenion. The main difference concerns the syntaxonomical approach to Abies woodlands: according to Braun-Blanquet, the presence (or dominance) of Abies alba is not evaluated separately: montane coniferous forests with the relevant character species are classified into the suballiance Abieti-Piceenion, meant as opposite to the subalpine coniferous forests. By contrast, Oberdorfer treated woodlands with the high abundance/dominance of Abies alba and natural absence of Fagus sylvatica as distinct types of syntaxa and divided further the montane Abies woodlands according to their phytocoenotic differences. These two fundamental conceptions were used alternatively by various authors, and not always in accordance with the original authors’ intention. Therefore it is important to draw the attention of phytosociologists to differences resulting from the syntaxonomical concept chosen.Downloads
References
Barkman, J. J., Moravec, J. & Rauschert, S. 1976: Code of phytosociological nomenclature. Vegetatio 32: 131–185.
Beger, H. K. E. 1922: Assoziationsstudien in der Waldstufe des Schanfiggs. Mitteilungen aus dem Botanischen Museum der Universität Zürich XCVI, 148 pp.
Braun-Branquet, J., Sissingh, G. & Vlieger, J. 1939: Prodromus der Pflanzengesellschaften: Prodrome des Groupements végétaux. Hauptred.
J. Braun-Blanquet. Fasz. 6. Klasse der Vaccinio-Piceetea (Nadeholz- und Vaccinienheiden-Verbände der eurosibirisch-nordamerikanischen Region). Comité International du Prodrome Phytosociologique, März 1939, 124 pp.
Braun-Blanquet, J., Pallmann, H. & Bach, R. 1954: Pflanzensoziologische und bodenkundliche Untersuchungen im Schweizerischen Nationalpark und seinen Nachbarngebieten. II. Vegetation und Böden der Wald- und Zwergstrauchgesellschaften (Vaccinio-Piceetalia). Ergebnisse der wissenschaftlichen Untersuchungen des schweizerischen Nationalpark. IV (Neue Folge), 200 pp.
Businský, R. 1999: Taxonomická studie agregátu Pinus mugo a jeho hybridních populací [Taxonomic essay in the Pinus mugo complex and its hybrid populations]. Acta Průhoniciana 68: 123–143.
Domin, K. 1934: Jedliny u Tatranské Kotliny v Bielských Tatrách. Věda přírodní 6–7: 161–164.
Ellenberg, H. 1963: Einführung in die Phytologie [von H. Walter]. Band IV. Teil 2. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in kausaler, dynamischer und historischer Sicht. Eugen Ulmer, Stuttgart, 948 pp.
Ellenberg, H. & Klötzli, F. 1972. Waldgesellschaften und Waldstandorte der Schweiz. Mitteilungen der Schweizerischen Anstallt für das forstliche Versuchswesen 48 (4): 587–930.
Exner, A. 2007. Piceetalia Pawł. 1928. In: Willner, W. & Grabherr, G. (eds) et al. Die Wälder und Gebüsche Österreichs. 1 Textband. Elsevier, München. pp. 184–208.
Fekete, L. & Blattny, T. 1914: Die Verbreitung der forstlich wichtigen Bäume und Sträucher im ungarischen Staate. Erster Band. Commissionverlag von August Joergers’ Witwe & Sohn, Selmecbánya, X, 850 pp.
Flachbart, V. 2007: Bezbukové oblasti na Slovensku – skutočnosť alebo fikcia? In: Rizman, I. (ed.): Lesnícka typológia a zisťovanie stavu lesa vo äzbe na trvalo udržateľné obhospodarovanie lesov: Zborník príspevkov a prezentácií z odborného seminára konaného 3. 12. 2007 na NLC vo Zvolene v elektronickej forme [CD-ROM].
NLC – Ústav lesných zdrojov a informatiky, Zvolen. Hadač, E. 1965: Poznámky k syntaxonomii karpatských jedlin. Biológia (Bratislava) 20 (8): 592–599.
Hadač, E., Březina, P., Ježek, V., Kubička, J., Hadačová, V., Vondráček, M. et al. 1969: Die Pflanzengesellschaften des Tales “Dolina Siedmich prameňov” in der Belaer Tatra. Vegetácia ČSSR, B 2: 344 pp.
Hančinský, L. 1972: Lesné typy Slovenska. Príroda, Bratislava, 307 pp.
Husová, M. 2000: Podsvaz: Galio-Abietenion Oberdorfer 1962. In: Moravec, J. (ed.), Husová, M., Chytrý, M. & Neuhäuslová, Z.: Přehled vegetace České republiky. Svazek 2, Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy [Vegetation Survey of the Czech Republic. Volume 2, Hygrophilous, mesophilous and xerophilous deciduous forests]. Academia, Praha, pp. 178–184.
Husová, M. & Moravec, J. 2000. Svaz: Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954. In: Moravec, J. (ed.), Husová, M., Chytrý, M. & Neuhäuslová, Z.: Přehled vegetace České republiky. Svazek 2, Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy [Vegetation Survey of the Czech Republic. Volume 2, Hygrophilous, mesophilous and xerophilous deciduous forests]. Academia, Praha, pp. 184–201.
Jankovská, V. 1972: Pyloanalytický příspěvek ke složení původních lesů v severozápadní části Spišské kotliny. Biológia (Bratislava) 27 (4): 279– 292.
Jankovská, V. 1991: Vývoj vegetačního krytu podtatranských kotlin od konce doby ledové po současnost. Zborník prác o Tatranskom národnom parku 31: 73–84.
Jarolímek, I., Šibík, J. (eds) et al. 2008: Diagnostic, constant and dominant taxa of the higher vegetation units of Slovakia. Veda, Bratislava, in press.
Kanka, R. 2008: Lesy Belianskych Tatier. Veda, Bratislava. 250 pp.
Krippel, E. 1963: Postglaciálny vývoj lesov Tatranského národného parku. Biologické práce IX/5: 44 pp.
Krippel, E. 1986: Postglaciálny vývoj vegetáce Slovenska. Veda, Bratislava. 312 pp.
Kučera, P. 2008a: Buk v Doline Siedmich prameňov. Štúdie o Tatranskom národnom parku 9 (42). In red.
Kučera, P. 2008b: Buk na severovýchode Popradskej kotliny. Bulletin Slovenskej botanickej spoločnosti 30 (2): 213–226.
Marhold, K. (ed.), Goliašová, K., Hegedüšová, Z., Hodálová, I., Jurkovičová, V., Kmeťová, E., Letz, R., Michalková, E., Mráz, P., Peniašteková, M., Šípošová, H., Ťavoda, O. et al. 1998: Papraďorasty a semenné rastliny. In Marhold, K., Hindák, F. (eds) et al. Zoznam nižších a vyšších rastlín Slovenska. Veda, Bratislava. pp. 333–687
Müller, Th. 1992b: 4f. Unterverband: Galio rotundifolii- Abietenion Oberd. 62. In: Müller, Th, Oberdorfer, E. & Seibert, P.: Süddeutsche Pflanzengesellschaften. Teil IV. Wälder und Gebüsche. A. Textband. Herausgegeben von E. Oberdorfer. Gustav Fischer, Jena, pp. 233–237.
Neuhäusl, R. & Neuhäuslová-Novotná, Z. 1968: Pokus o rekonstrukci přirozené vegetace popradské části Spišské kotliny. Preslia 40 (4): 362–386.
Oberdorfer, E. 1949a: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Südwestdeutschland und die angrenzenden Gebiete. Eugen Ulmer, Stuttgart, pp. 14–18 (Übersicht der höheren Vegetationseinheiten, Eurosibirische Region).
Oberdorfer, E. 1949b: Die Pflanzengesellschaften der Wutachschlucht. Beiträge zur naturkundlichen Forschung in Südwestdeutschland 7 (1948/49): 22–60.
Oberdorfer, E. 1950: Beitrag zur Vegetationskunde des Allgäu. Beiträge zur naturkundliche Forschung in Südwestdeutschland 9 (2): 29–98.
Oberdorfer, E. 1957: Süddeutsche Pflanzengesellschaften. Gustav Fischer, Jena, XVIII, 564 pp.
Oberdorfer, E. 1962: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Süddeutschland und die angrenzenden Gebiete. Eugen Ulmer, Stuttgart, pp. 19–42 (Systematische Übersicht der süddeutschen Vegetationseinheiten (Assoziationen und höhere Einheiten)).
Oberdorfer, E. 1970: Pflanzensoziologische Exkursionsflora für Süddeutschland und die angrenzenden Gebiete. Eugen Ulmer, Stuttgart, pp. 22–41 (Systematische Übersicht der Vegetationseinheiten (Assoziationen und höhere Einheiten)).
Oberdorfer, E., Görs, S., Korneck, D., Lomeyer, W., Müller, Th., Philippi, G. & Seibert, P. 1967: Systematische Übersicht der westdeutschen Phanerogamen- und Gefäßkryptogamen-Gesellschaften. Ein Diskussionentwurf. Schriftenreihe für Vegetationskunde 2: 7–62.
Passarge, H. 1978: Übersicht über mitteleuropäische Gefäßpflanzengesellschaften. Feddes Repertorium 89 (2–3): 133–195.
Pawłowski, B., Sokołowski, M. & Wallisch, K. 1928: Zespoły roślin w Tatrach. Część VII. Zespoły roślinne i flora doliny Morskiego Oka. – Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. VII. Teil.
Die Pflanzenassoziationen und die Flora des Morskie Oko-Tales. Bulletin International de l’Académie Polonaise des Sciences et des Lettres, Classe des Sciences Mathématiques et Naturelles, Série B.: Sciences Natureles No Supplémentaire II: 205–272.
Plesník, P. 1995: Fytogeografické (vegetačné) členenie Slovenska. Geografický časopis, 47 (3): 149–181.
Rivas-Martínez, S., Fernández-González, F., Loidi, J., Lousă, M. & Penas, A. 2001 [online]: Syntaxonomical checklist of vascular plant communities of Spain and Portugal to association level. Itinera Geobotanica14: 5–341 [cit. 2008-06-18]. Available on internet: http://www.ucm.es/info/cif/book/checklist/checklist_a.htm.
Seibert, P. 1992: Klasse: Vaccinio-Piceetea Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 39. In: Müller, Th., Oberdorfer, E. & Seibert, P.: Süddeutsche Pflanzengesellschaften. Teil IV. Wälder und Gebüsche. A. Textband. Herausgegeben von E. Oberdorfer. Gustav Fischer, Jena, p. 53–80.
Sillinger, P. 1933: Monografická studie o vegetaci Nízkých Tater. [Monographical Study of the Vegetation of the Nízke Tatry (Low-Tatra-Mountains in Czechoslovakia)]. Knihovna Sboru pro výskum Slovenska a Podkarpatské Rusi 6: 340 pp.
Soó, R. 1963: Systematische Übersicht der pannonischen Pflanzengesellschaften VI. Acta botanica Academiae scientiarium hungariae 9(1–2): 123–150.
Soó, R. 1964: A magyar flóra és vegetáció rendszertani- növényföldrazji kézikönyve I.: I. Kötet, Általános rész – Magyarorság növényföldrajza – Mohák – Harasztok – Nyitvatermők [Synopsis systematico-geobotanica florae vegetationisque hungariae I.: Tomus I., Pars generalis – Geobotanica hungariae – Bryophyta – Pteridophyta – Gymnospermatophyta]. Akadémiai Kiadó, Budapest, 592 pp.
Soó, R. 1971: Aufzählung der Assoziationen der ungarischen Vegetation nach den neueren zönosystematisch- nomeklatorischen Ergebnissen. Acta Botanica Academiae Scientiarum Hungaricae 17 (1–2): 127–179.
Svoboda, P. 1935a: O lesních společenstvech svazu bučin Liptovských holí a jejich sukcesi. Sborník Československé Akademie Zemědělské 10(4): 428–434.
Svoboda, P. 1935b: O lesních společenstvech svazu smrčin, jejich sukcesi a zmlazování v Liptovských holích. Sborník Československé Akademie Zemědělské 10 (4): 435–443.
Svoboda, P. 1939: Lesy Liptovských Tater: Studie o dřevinách a lesních společenstvech se zvláštním zřetelem k vlivům antropozoickým. Opera Botanica Čechica 1: 164 pp.
Šmarda, J. 1961a: Vegetační poměry Spišské kotliny: Studie travinných porostů. Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, 272 pp.
Šmarda, J. 1961b: Příspěvek k poznání květeny povodí Belé a Hybice v Liptovské kotlině. Biológia (Bratislava) 16 (10): 762–766.
Šomšák, L. 1985. Vaccinio-Piceetea Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 1939. In Mucina, L., Maglocký, Š. (eds) et al. A list of vegetation units of Slovakia. Documents phytosociologiques, N. S. IX: p. 175–220.
Šomšák, L. 1986: Fir Forests of Northeastern Slovakia. Biologické práce XXXII/4: 148 pp.
Šomšák, L., Viceníková, A., Marková, Ľ. & Šoltés, R. 1993: Vegetačná mapa lesov Podtatranskej kotliny (Časť I). Zborník prác o Tatranskom národnom parku 33: 179–192.
Theurillat, J.-P., Aeschimann, D., Küpfer, Ph. & Spichiger, R. 1995: The higher vegetation units of the Alps. Colloques Phytosociologiques XXIII: 189–239.
Tschermak, L. 1944: Ozeanität und Waldkleid in Gebirgen. Zeitschrift für das gesamte Forstwesen 70: 12–28.
Vorel, J. 1986: Stupňovitost vegetace. In: Randuška, D., Vorel, J. & Plíva, K.: Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava, Príroda, pp. 74–87.
Walas, J. 1933: Roślinność Babiej Góry. Monografje naukowe 2: 68 pp.
Weber, H. E., Moravec, J. & Theurillat, J.-P. 2000: International Code of Phytosociological Nomenclature. 3rd ed. Journal of Vegetation Science 11: 739–768.
Wallnöfer, S. 1993: Vaccinio-Piceetea. In: Mucina, L., Grabherr, G., Wallnöfer, S. (eds) et al.: Die Pflanzengesellschaften Österrreichs. Teil III. Wälder und Gebüsche. Gustav Fischer, Jena, pp. 283–337.
Weber, H. E. 2003: Anleitung zur Revision und gültigen Veröffentlichung syntaxonomischer Namen bis zur Rangstufe der Assoziation. Tuexenia 23: 401–417.
Willner, W., Grabherr, G. (eds) et al. 2007. Die Wälder und Gebüsche Österreichs. 1 Textband. Elsevier, München. 302 pp.
Wraber, M. 1959: Gozdna združba jelke in okroglolistne lakote v Sloveniji: (Galieto rotundifolii-Abietetum Wraber 1955). Prirodoslovno društvo v Ljubljani, Posebne izdaje I: 20 pp., 1 tab.
Zlatník, A. 1957: Poznámky k původnímu složení a typologickému zařazení tatranských lesů. Sborník Vysoké školy zemědělské a lesnické v Brně, Řada C: Spisy Fakulty lesnické 3: 227–228.
Zlatník, A. 1975: Tatranské lesy a krovité porasty. Zborník prác o Tatranskom národnom parku 17: 159–181.
Zlatník, A. 1978: Lesnická fytocenologie. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 496 pp.
Downloads
Published
How to Cite
Issue
Section
License
Authors guarantee that the work is their own original creation and does not infringe any statutory or common-law copyright or any proprietary right of any third party. In case of claims by third parties, authors commit their self to defend the interests of the publisher, and shall cover any potential costs.
More in: Submission chapter
